Sněm Agrární komory 25.5.2023 byl obsahově nabitý a dost výživný. Lidská bytost má takovou vlastnost, že paměť podporuje emoční prožitek. A ten byl opravdu velký. Jeden sdílíme. Není to moralizování ani přenášení mouder. Je to sdílení pocitů, tak k tomu tak přistupujte.
Spousta řečníků, spousta názorů, spousta rad. Dobrých, slabších, ve většině případů povšechných a značně nekonkrétních. Ano, zase si to budeme muset přebrat po svém a zařídit se. V pořádku. V místnosti bylo kolem dvou set manažerů ze zemědělství a laickým pohledem soudě, šedin nepočítaje, troufám si tvrdit, že velmi zkušených. Poradíme si. Inspirace vítána.
Změna programu každé akce vyhrazena. Tady se program měnil proto, že ministr zemědělství ohlásil příjezd až k polednímu. Přišel tím pádem o mnoho příspěvků, na které by stálo za to reagovat. Jeho projev byl povrchní, zmatený a bohužel velmi zapomenutelný. Fázi odpovědí na otázky pokračoval v uhýbání od merita věci a vypichování nepodstatného či nesouvisejícího, na čem pak stavěl další minuty projevu. Ovšem největší zlom nastal ve třetí fázi jeho vystoupení, které následovalo po obědové pauze. Výborná výchozí pozice – posluchači s plnými břichy trpící gastrodemencí, tudíž s velkou mírou benevolence k osobě, kterou s kroutícími hlavami probrali už u oběda. Ovšem jako závěrečné defilé to bylo dokonalé. Pan ministr si vybral nesouvisející témata, hodil je do jednoho pytle, udělal k nim na místě závěry a udělil všem přítomným dobré rady na základě svého hodnocení. Výsledek byl ten, že se najednou pan dokonalý ocitl v místnosti s dvěma stovkami naprosto neschopných lidí, kteří ničemu nerozumějí a měli by dělat věci jinak. Jak? O to se pan ministr bohužel nepodělil. Když už se jeho invektivy a nesmysly nedaly poslouchat, začali jsme opouštět sál. Nevím, kde je hranice lidské důstojnosti, ale moje byla dosažena a jestli mě něco jen mrzí, když jsem odešla, takže bych mohla dostat výtku za neslušné chování a špatné vychování. Jenže kromě dobré výchovy mi rodiče vštěpili i poměrně pevné morální zásady a věřím, že by mi tento etický prohřešek odpustili.
Následoval krátký pokus o rozhovor s panem ministrem na chodbě. Přirovnala bych to k závěrečné předsmrtné agónii. Nevyšlo to. Kde nic není, ani smrt nebere. Nechci ho urážet nebo znevažovat, jistě se najdou místa, kde může excelovat. Nepřísluší mi hodnotit jeho lidské kvality. Já jsem si z něj včera odnesla dojem sebestřednosti, vztahovačnosti a neochoty naslouchat. Nemá vizi (nebo ji nedokáže předat), nemá cíl (nebo ho s námi nechce sdílet), chce zářit. Ach, takových už bylo!
Zemědělcům škodí. A to od čelního představitele „našeho“ resortu fakt nechci.
Donutilo mě to přemýšlet, co bych si od „svého“ ministra představovala já a napadlo mě přirovnání. Já bych chtěla taťku Šmoulu. Pro mě je to symbol někoho, kdo pečuje o svůj lid, kdo se za něj bude bít hlava nehlava a vytvářet mu prostředí pro práci, aby byla efektivní, kvalitní, přínosná pro společnost. Kdo bude bojovat, ale také bude diplomat, aby to s Gargamelem nějak ustál. Jednou se domluví, podruhé si dají do čumáku.
Jenže já tam vidím teď Gargamela, který sleduje vlastní prospěch a nevidí asi ani na konec volebního období.
Jsem veskrze klidný člověk, ale včera jsem zažila takovou emoční bouři jako dlouho ne. V sále seděli zemědělci, potravináři, malí hospodáři, velké společnosti, hosté z různých oblastí …. byl tam průřez celým spektrem v oblasti produkce potravin v této zemi. Lidé, kteří nás všechny krmí. Lidé, kterých si neuvěřitelně vážím, s jakým málem a s jakými překážkami dokáží vykřesat chuť pokračovat v práci pro celou společnost. Shrnuto – samí idioti a jedno letadlo.
Chvíli se mi chtělo smát, chvíli plakat, ale v každém případě jsem si uvědomila, že ať tam nastoupí kdokoli, vytáhne si Černého Petra. Na jednu stranu si moc nedovedu představit, kam klesnout hlouběji, takže prostor pro zlepšení není limitován, ovšem na stranu druhou – kdo by do této nejméně sexy oblasti s tak fatálně nízkým rozpočtem šel dobrovolně ukázat, že něco umí? Politických poradců je tolik, že se v tom sami ztrácejí a odborníky nikdo neposlouchá, i když je jich na ministerstvech víc než dost. Nechci, aby to vyznělo, že ministr musí být zemědělec. To by byla paralela k řediteli nemocnice s lékařským vzděláním bez ekonomického minima. Ne, musí to být manažer. Výhodou znalost oblasti zemědělství výhodou. Podmínkou otevřená mysl, schopnost naslouchat, pokora, schopnost vyjednávat. Ambice udělat něco pro společnost a pro lidi v této zemi, kteří chtějí jíst kvalitní jídlo za rozumnou cenu … podmínkou.